Kmín
Barbora Roháčová
10. 1. 2022
Za tu dobu, co ho lidstvo zná, se nezměnil. Jeho používání však ano. Kmín je jedním z nejstarších a nejznámějších koření.
Archeologové ho objevili v lidských sídlech, které vznikly v době kamenné. Je to nenápadné koření, které se přidává do mnoha pokrmů: polévek, salátů, omáček, pod maso, k vařeným bramborám, ale používá se i při konzervaci pokrmů. Výborný je i pro přípravu likéru a jeho výroba je snadná: mletý kmín stačí zalít lihem nebo vodkou, pro zjemnění lze přidat kapičku citronu nebo malinko medu. Jedna stopička denně nalačno s vámi udělá divy!
Kmín se ale používá i do pečiva, neodmyslitelně patří zejména k žitnému chlebu, ale dobře propůjčí své aroma i rybám či pečenému masu. Někteří si neumí bez kmínu představit houbovou smaženici, jiný křupavou kůrčičku pečeného kuřátka, jiný sáhne po kmínu při přípravě tvarohové pomazánky nebo jiné delikatesy studené kuchyně.
Když se řekne kmín, je to nepřesné označení – existují totiž tři druhy kmínu:
Kmín černý (jeho semena svým tvarem připomínají osivo cibule) je charakteristickým kořením pokrmů arabských zemí, používá se hlavně do pečiva, do pokrmů ze zeleniny a masa, při grilování.
Kmín římský celý je typický svou výraznou vůní, je ostřejší a nahořklý. Bývá součástí kari a arabských směsí koření. Ve starověkém Římě nahrazoval celý černý pepř nebo se v mleté podobě přidával do pomazánky na chleba. Silice z něj extrahované se dnes používají k parfemaci.
Kmín kořenný celý je naše dvouletá rostlina, která roste i planě a ve velkém se u nás pěstuje jako základní koření – většinou se používají plody, někdy ale i čerstvé lístky.
Kmín se do jídla přidává nejenom pro zlepšení chuti, ale především proto, že povzbuzuje činnost žaludečních a střevních šťáv, zmírňuje nadměrnou plynatost a také snižuje křeče hladkých svalů.
Karvon, obsažený v silici, vnitřně působí proti parazitům a likviduje jejich toxický odpad. Ovšem pozor! Přílišné užívání silic obsažených v kmínu může vést k poruše jater a ledvin, takže bychom to neměli přehánět!
Ženám pomáhá při menstruačních bolestech a chudokrevnosti. Šálek kmínového čaje dvakrát denně je vynikající pro kojící maminky, poněvadž zvyšuje a zlepšuje tvorbu a kvalitu mateřského mléka a dítěti pomáhá proti nadýmání.
Kmín roste prakticky v celé střední Evropě. Najdeme ho na loukách, pastvinách, na mezích a při okraji cest. Nám známé plody se sbírají v létě a nechávají se dobře proschnout. Rostlina je během prvního roku vysoká asi tři desítky centimetrů, ve druhém roce (je to dvouletka) dosahuje až jednoho metru. Patří mezi mrkvovité, a má vzhled charakteristický pro tuto čeleď.
10. 1. 2022
Za tu dobu, co ho lidstvo zná, se nezměnil. Jeho používání však ano. Kmín je jedním z nejstarších a nejznámějších koření. Archeologové ho objevili v lidských sídlech, které vznikly v době kamenné. Je to nenápadné koření, které se přidává do mnoha pokrmů: polévek, salátů, omáček, pod maso, k vařeným bramborám, ale používá se i při konzervaci pokrmů. Výborný je i pro přípravu likéru a jeho výroba je snadná: mletý kmín stačí zalít lihem nebo vodkou, pro zjemnění lze přidat kapičku citronu nebo malinko medu. Jedna stopička denně nalačno s vámi udělá divy!
Kmín se ale používá i do pečiva, neodmyslitelně patří zejména k žitnému chlebu, ale dobře propůjčí své aroma i rybám či pečenému masu. Někteří si neumí bez kmínu představit houbovou smaženici, jiný křupavou kůrčičku pečeného kuřátka, jiný sáhne po kmínu při přípravě tvarohové pomazánky nebo jiné delikatesy studené kuchyně.
Když se řekne kmín, je to nepřesné označení – existují totiž tři druhy kmínu:
Kmín černý (jeho semena svým tvarem připomínají osivo cibule) je charakteristickým kořením pokrmů arabských zemí, používá se hlavně do pečiva, do pokrmů ze zeleniny a masa, při grilování.
Kmín římský celý je typický svou výraznou vůní, je ostřejší a nahořklý. Bývá součástí kari a arabských směsí koření. Ve starověkém Římě nahrazoval celý černý pepř nebo se v mleté podobě přidával do pomazánky na chleba. Silice z něj extrahované se dnes používají k parfemaci.
Kmín kořenný celý je naše dvouletá rostlina, která roste i planě a ve velkém se u nás pěstuje jako základní koření – většinou se používají plody, někdy ale i čerstvé lístky.
Kmín se do jídla přidává nejenom pro zlepšení chuti, ale především proto, že povzbuzuje činnost žaludečních a střevních šťáv, zmírňuje nadměrnou plynatost a také snižuje křeče hladkých svalů.
Karvon, obsažený v silici, vnitřně působí proti parazitům a likviduje jejich toxický odpad. Ovšem pozor! Přílišné užívání silic obsažených v kmínu může vést k poruše jater a ledvin, takže bychom to neměli přehánět!
Ženám pomáhá při menstruačních bolestech a chudokrevnosti. Šálek kmínového čaje dvakrát denně je vynikající pro kojící maminky, poněvadž zvyšuje a zlepšuje tvorbu a kvalitu mateřského mléka a dítěti pomáhá proti nadýmání.
Kmín roste prakticky v celé střední Evropě. Najdeme ho na loukách, pastvinách, na mezích a při okraji cest. Nám známé plody se sbírají v létě a nechávají se dobře proschnout. Rostlina je během prvního roku vysoká asi tři desítky centimetrů, ve druhém roce (je to dvouletka) dosahuje až jednoho metru. Patří mezi mrkvovité, a má vzhled charakteristický pro tuto čeleď.
| Tweet |
