Kde jsem já, soudružka z NDR, udělala chybu?
Venušanka
2. 6. 2016
Koupila jsem si na trhu sazenice těch nejodolnějších keříčkových rajčat Vilma. Pošly. Postupně, jeden keříček za druhým žloutl, sesychal se, drolil a pak se pohroužil do sebe a byl konec.
Pořídila jsem si lobelky. Miluji jejich nádhernou barvu! A co, nebudu žádný troškař, kromě modrých jsem si vybrala i bílé a růžové. To bude radosti, až vykvetou! Kam je dám? Na parapet lodžie? Nebo raději ven, na zahradu, aby lemovaly schody? Je po starostech. Lobelky pro změnu odešly takřka v jeden den. Zalévala jsem je jako roky předchozí, sázela stejně, jen substrát byl fyzicky jiný, ale stejný druh. I voda snad zůstala stejná. Tak co se stalo?
Koupila jsem si opelichanou orchidej. Byla ve výprodeji. Zželelo se mi té chudinky. Takové malé košťátko! Doma jsem na ni víceméně zapomněla. Nebo jinak, nezapomněla, ale počítala jsem s tím, že pojde, tak jsem to s péčí moc nepřeháněla. Občas jsem tam cvrnkla trochu vody, zatím jsem ji nepřesazovala. Ano, hádáte správně, orchidej jede jako zběsilá!
Tak nevím, kde jsem já, soudružka z NDR, udělala letos chybu? A hlavně mi vrtá hlavou jedna věc. Říká se, že s květinami bychom si měli povídat, být na ně hodní, chválit je. U mě ale vyhrála orchidej, která měla minimální péči. Jak je to možné?
Mí favoriti (rajčata, lobelky) zklamali na celé čáře. Přiznávám však, že s kytkami si nepovídám, je mi to nějak proti srsti, sama nevím proč, ale v tom to nebude, orchidej jsem téměř cíleně zanedbávala a o nějakých proslovech nemohla být řeč. Nechápu, proč to tak je, a tak to možná svedu na počasí, na někoho to hodit musím :-)
zdroj foto: pixabay.com
2. 6. 2016
Koupila jsem si na trhu sazenice těch nejodolnějších keříčkových rajčat Vilma. Pošly. Postupně, jeden keříček za druhým žloutl, sesychal se, drolil a pak se pohroužil do sebe a byl konec.Pořídila jsem si lobelky. Miluji jejich nádhernou barvu! A co, nebudu žádný troškař, kromě modrých jsem si vybrala i bílé a růžové. To bude radosti, až vykvetou! Kam je dám? Na parapet lodžie? Nebo raději ven, na zahradu, aby lemovaly schody? Je po starostech. Lobelky pro změnu odešly takřka v jeden den. Zalévala jsem je jako roky předchozí, sázela stejně, jen substrát byl fyzicky jiný, ale stejný druh. I voda snad zůstala stejná. Tak co se stalo?
Koupila jsem si opelichanou orchidej. Byla ve výprodeji. Zželelo se mi té chudinky. Takové malé košťátko! Doma jsem na ni víceméně zapomněla. Nebo jinak, nezapomněla, ale počítala jsem s tím, že pojde, tak jsem to s péčí moc nepřeháněla. Občas jsem tam cvrnkla trochu vody, zatím jsem ji nepřesazovala. Ano, hádáte správně, orchidej jede jako zběsilá!
Tak nevím, kde jsem já, soudružka z NDR, udělala letos chybu? A hlavně mi vrtá hlavou jedna věc. Říká se, že s květinami bychom si měli povídat, být na ně hodní, chválit je. U mě ale vyhrála orchidej, která měla minimální péči. Jak je to možné?
Mí favoriti (rajčata, lobelky) zklamali na celé čáře. Přiznávám však, že s kytkami si nepovídám, je mi to nějak proti srsti, sama nevím proč, ale v tom to nebude, orchidej jsem téměř cíleně zanedbávala a o nějakých proslovech nemohla být řeč. Nechápu, proč to tak je, a tak to možná svedu na počasí, na někoho to hodit musím :-)
zdroj foto: pixabay.com
| Tweet |
