Ach, ty staré české komedie! Krásné jsou!
Venušanka
5. 1. 2019
Odpusťe záchvat nostalgie, ale když se tak dívám na české filmy a seriály ze současnosti, vzpomínám na staré dobré české komedie. Často je to prostě skvělá, a i navzdory mnoha desetiletím aktuální podívaná.
Herci dřív byli herci. Hráli. Nezpívali, netančili, neúčastnili se všech možných televizních programových formátů, nic okolo je nerozptylovalo. Tedy, jedinou výjimku možná tvořily silvestrovské pořady. Pokud někde v televizi vystupovali, vždy (pokud se nepletu) byli věrni své profesi. Zůstávali herci, mluvili o herectví, nepokoušeli se prorazit v jiné branži a nerozptylovali své síly do všech možných stran.
Někomu mohou starší filmy připadat omšelé, ale já na ně nedám dopustit. Pravda, někdy je třeba odfiltrovat ideologický nános, ale já tu mluvím o hereckých výkonech. Ano, asi bylo víc času na natáčení. Ne asi, ale určitě. Peníze možná také nehrály takovou roli.
Pohádky. Další zářný příklad. Natáčejí se pořád nové, ale něco jim chybí. Šmrnc, půvab, vtip, zajímavá zápletka. Ach jo.
Neumím si představit Stellu Zázvorkovou, Jiřího Sováka, Josefa Kemra a další velikány českého filmu, že by se propůjčili k nějaké pokleslé taškařici. Uměli hrát, tak hráli. Byly v tom emoce.
Dnes se řada dialogů v současných filmech odrecituje unylým hlasem, je to nemastné, neslané, chybí tomu nadsázka, švih, noblesa. Prostě vše, co měly filmy a komedie staršího data. Tedy, ne že by se mezi nimi nenašly propadáky, bráno z tehdejšího pohledu, ale mě prostě baví. Je to vítaná změna, vybočení ze současného stereotypu.
Pravda, některé příběhy jsou úsměvné, ale já se odvolávám na herecké obsazení. A také krásnou češtinu. Vychutnávám si nádherné, zapomenuté jazykové perly a polodrahokamy našeho rodného jazyka. Některé vyvolají úsměv na rtech, ale je to milé, jako maminčino pohlazení.
Jsem ráda, že tyto seriály, filmy a záznamy divadelních představení zůstaly uchovány. Naše děti a vnoučata jim nejspíš už nebudou rozumět, ale to nevadí. Pořád jsme tu my, generace, která na vynikajících komediích, dramatech a filmech s hvězdným hereckým obsazením vyrůstala, a která jim, podle mého, zůstala stále věrná.
zdroj foto: pixabay.com
5. 1. 2019
Odpusťe záchvat nostalgie, ale když se tak dívám na české filmy a seriály ze současnosti, vzpomínám na staré dobré české komedie. Často je to prostě skvělá, a i navzdory mnoha desetiletím aktuální podívaná. Herci dřív byli herci. Hráli. Nezpívali, netančili, neúčastnili se všech možných televizních programových formátů, nic okolo je nerozptylovalo. Tedy, jedinou výjimku možná tvořily silvestrovské pořady. Pokud někde v televizi vystupovali, vždy (pokud se nepletu) byli věrni své profesi. Zůstávali herci, mluvili o herectví, nepokoušeli se prorazit v jiné branži a nerozptylovali své síly do všech možných stran.
Někomu mohou starší filmy připadat omšelé, ale já na ně nedám dopustit. Pravda, někdy je třeba odfiltrovat ideologický nános, ale já tu mluvím o hereckých výkonech. Ano, asi bylo víc času na natáčení. Ne asi, ale určitě. Peníze možná také nehrály takovou roli.
Pohádky. Další zářný příklad. Natáčejí se pořád nové, ale něco jim chybí. Šmrnc, půvab, vtip, zajímavá zápletka. Ach jo.
Neumím si představit Stellu Zázvorkovou, Jiřího Sováka, Josefa Kemra a další velikány českého filmu, že by se propůjčili k nějaké pokleslé taškařici. Uměli hrát, tak hráli. Byly v tom emoce.
Dnes se řada dialogů v současných filmech odrecituje unylým hlasem, je to nemastné, neslané, chybí tomu nadsázka, švih, noblesa. Prostě vše, co měly filmy a komedie staršího data. Tedy, ne že by se mezi nimi nenašly propadáky, bráno z tehdejšího pohledu, ale mě prostě baví. Je to vítaná změna, vybočení ze současného stereotypu.
Pravda, některé příběhy jsou úsměvné, ale já se odvolávám na herecké obsazení. A také krásnou češtinu. Vychutnávám si nádherné, zapomenuté jazykové perly a polodrahokamy našeho rodného jazyka. Některé vyvolají úsměv na rtech, ale je to milé, jako maminčino pohlazení.
Jsem ráda, že tyto seriály, filmy a záznamy divadelních představení zůstaly uchovány. Naše děti a vnoučata jim nejspíš už nebudou rozumět, ale to nevadí. Pořád jsme tu my, generace, která na vynikajících komediích, dramatech a filmech s hvězdným hereckým obsazením vyrůstala, a která jim, podle mého, zůstala stále věrná.
zdroj foto: pixabay.com
| Tweet |
