Mají botičky!
ryksa
27. 4. 2011
Kizito Olwor už je „náš“. Tatínek (vdovec) tohoto osmiletého ugandského chlapce, který chce být lékařem, si nemusí dělat starosti, jak „utáhne“ výdaje spojené s Olworovou školní docházkou – Kizito Olwora si totiž na dálku adoptovaly čtenářky magazínu Venušanka.
Dětí, které by (nejen) v Ugandě potřebovaly pomoci, je přitom hodně, možná ještě víc.
Během diskusí na téma Olworovy adopce se objevily i názory, že mnozí chudí rodiče mají hodně dětí, a přitom mají potíže je uživit. Je to náhoda nebo není?
Odpověď hledala a našla čtenářka ryksa:
Proč mají rodiče tolik dětí, když jim nemohu nic poskytnout?
1. Děti se v Ugandě rodí, aby pomáhaly rodičům, a ne aby je „zatěžovaly“ svými potřebami a nároky. Čtyřleté dítě pracuje, buď přímo v zemědělství – nosí vodu, cukrovou třtinu atd., nebo se stará o mladší sourozence.
2. Děti jsou znakem bohatství.
Náčelník odměňuje krávou porod dvojčat. Počet dětí a potažmo i žen, je otázkou prestiže hlavně mezi muži.
3. Děti často umírají. Ve věku do 5 let umírá 152 dětí z 1000 živě narozených. Rodiče si vlastně dělají děti „do zásoby“: čím větší počet, tím větší naděje, že některé z nich přežije.
Nabízí se otázka: co s tím?
VZDĚLÁNÍ!!
Vzdělání ovlivňuje člověka po celý život a v mnoha ohledech. Mezi jiným i v tom, že vzdělané ženy, mají celkově menší počet vzdělaných dětí.
I v Ugandě působí vzdělání jako sociální výtah – dává možnost, respektive předpoklad zajímavé profesní kariéry.
To chce však od rodičů orientaci na budoucnost a odložit okamžitý zisk z dětské práce. Jenže u vysokého počtu dětí nejsou rodiče často schopni zajistit dětem základní hygíenické podmínky,natož výchovu a vzdělání.
Ale děti, které našly v Česku své adoptivní rodiče, chodí do školy, což zahrnuje školné, pomůcky a uniformu.
Rozeznáte je na první pohled od ostatních: mají botičky…
Na závěr ještě pár slov o dětech v Ugandě:
Navzdory příjemnému klimatu a poměrně příznivým geografickým podmínkám patří Uganda mezi země s největším počtem obyvatel žijících pod hranicí bídy.
Proč se tak děje v pozemském ráji, kde převládá umírněné tropické počasí ?
Uganda je převážně zemědělská. Jen 12% obyvatel žije ve městech, zbytek na venkově. Pěstují se hlavně banány a to několik druhů, cukrová třtina, rajčata, brambory, na vývoz jde však jen káva a čaj.
V Ugandě ale také stoupá neustále počet obyvatel.
Každý návštěvník Afriky, který přichází z Evropy, je udiven obrovským počtem dětí a mladých lidí (polovina celé populace je mladší 15 let).
Střední generace je obklopena až zavalena houfem dětí, které ne vždy patří biologickým rodičům, ale do rodiny se dostaly i sirotci po příbuzných zemřelých na AIDS.
Prudký populační růst je sice chápán jako hrozba pro ekonomický rozvoj země, a přesto se stále rodí spousta dětí.
Jako by reakcí na chudobu bylo právě plození dětí.
27. 4. 2011
Kizito Olwor už je „náš“. Tatínek (vdovec) tohoto osmiletého ugandského chlapce, který chce být lékařem, si nemusí dělat starosti, jak „utáhne“ výdaje spojené s Olworovou školní docházkou – Kizito Olwora si totiž na dálku adoptovaly čtenářky magazínu Venušanka.Dětí, které by (nejen) v Ugandě potřebovaly pomoci, je přitom hodně, možná ještě víc.
Během diskusí na téma Olworovy adopce se objevily i názory, že mnozí chudí rodiče mají hodně dětí, a přitom mají potíže je uživit. Je to náhoda nebo není?
Odpověď hledala a našla čtenářka ryksa:
Proč mají rodiče tolik dětí, když jim nemohu nic poskytnout?
1. Děti se v Ugandě rodí, aby pomáhaly rodičům, a ne aby je „zatěžovaly“ svými potřebami a nároky. Čtyřleté dítě pracuje, buď přímo v zemědělství – nosí vodu, cukrovou třtinu atd., nebo se stará o mladší sourozence.
2. Děti jsou znakem bohatství.
Náčelník odměňuje krávou porod dvojčat. Počet dětí a potažmo i žen, je otázkou prestiže hlavně mezi muži.
3. Děti často umírají. Ve věku do 5 let umírá 152 dětí z 1000 živě narozených. Rodiče si vlastně dělají děti „do zásoby“: čím větší počet, tím větší naděje, že některé z nich přežije.
Nabízí se otázka: co s tím?
VZDĚLÁNÍ!!
Vzdělání ovlivňuje člověka po celý život a v mnoha ohledech. Mezi jiným i v tom, že vzdělané ženy, mají celkově menší počet vzdělaných dětí.
I v Ugandě působí vzdělání jako sociální výtah – dává možnost, respektive předpoklad zajímavé profesní kariéry.
To chce však od rodičů orientaci na budoucnost a odložit okamžitý zisk z dětské práce. Jenže u vysokého počtu dětí nejsou rodiče často schopni zajistit dětem základní hygíenické podmínky,natož výchovu a vzdělání.
Ale děti, které našly v Česku své adoptivní rodiče, chodí do školy, což zahrnuje školné, pomůcky a uniformu.
Rozeznáte je na první pohled od ostatních: mají botičky…
Na závěr ještě pár slov o dětech v Ugandě:
Navzdory příjemnému klimatu a poměrně příznivým geografickým podmínkám patří Uganda mezi země s největším počtem obyvatel žijících pod hranicí bídy.
Proč se tak děje v pozemském ráji, kde převládá umírněné tropické počasí ?
Uganda je převážně zemědělská. Jen 12% obyvatel žije ve městech, zbytek na venkově. Pěstují se hlavně banány a to několik druhů, cukrová třtina, rajčata, brambory, na vývoz jde však jen káva a čaj.
V Ugandě ale také stoupá neustále počet obyvatel.
Každý návštěvník Afriky, který přichází z Evropy, je udiven obrovským počtem dětí a mladých lidí (polovina celé populace je mladší 15 let).
Střední generace je obklopena až zavalena houfem dětí, které ne vždy patří biologickým rodičům, ale do rodiny se dostaly i sirotci po příbuzných zemřelých na AIDS.
Prudký populační růst je sice chápán jako hrozba pro ekonomický rozvoj země, a přesto se stále rodí spousta dětí.
Jako by reakcí na chudobu bylo právě plození dětí.
| Tweet |
