Když si náš dědeček babičku bral…
Fabiola
1. 2. 2016
… babička plakala, dědek se smál. Kdo by neznal slova této písničky, která patří nejenom k lidovým, ale i oblíbeným?
Je zajímavé, že v mnoha dochovaných písních a popěvcích je skryto mnoho archetypálních zkušeností a z pokolení na pokolení předávaných mouder.
Zatímco dnes jsou ženy emancipované, dříve tomu tak nebylo. Krásně je to vidět v seriálu Sňatky z rozumu, kde manželka nebyla v určitém slova smyslu rovnocenným partnerem, ale někým, kdo tu byl, postaral se, vytvořil zázemí, vychoval děti.
Změnilo se to. Dnešní ženy většinou přesně vědí, koho chtějí, případně koho nechtějí, a partnera aktivně hledají.Ačkoli si muž může myslet, že je stále tím dominantním lovcem, často bývá lapen, chycen, zkrocen, domestikován, převychován, a to aniž by si toho všiml. K čemu jsou dobré hádky a otevřené spory, kde, nedejbože, může mít žena intelektuální převahu? K ničemu. Moudrá (a nebo taky prachsprostě vychytralá) ženština ví, jak na to. Opratě třímá v rukou pevně, leč s nimi nápadně nešvihá, necuká, nedělá zbytečné pohyby. Ví, co chce a ví, jak na to.
Počká si, nikam nespěchá. Neklade hloupé otázky, nešťourá se v partnerově minulosti víc, než je zdrávo, nekomanduje, nesekýruje, nepomlouvá, neštěká. Proč by to dělala, když sleduje svůj cíl? Jen by si komplikovala zbytečně život.
A tak se dnešní babičky smějí, a když se nesmějí, tak rozhodně neplakají a neroní slzy, že se špatně provdaly. Rozvést se je dnes skoro jednodušší než naplánovat svatbu, kde je pozváno 100 hostů a všem se to musí hodit.
U soudu provinile a smutně řeknete, že to nefunguje, že k sobě nepasujete a máte ke druhému téměř fyzický odpor a je vymalováno.
Můžete začít s někým novým, můžete lapat, lovit, chytat, ale tak, aby to muž nepoznal. A nebo také můžete žít sama, sama se sebou v souladu, v pohodě, a nepředstírat, že bez muže to prostě nejde. Jde to, často to jde velice dobře, ale vždy záleží na každém z nás, jak se k tomu všemu postaví. Jestli čelem a s tím, že odhodíme přežité předsudky, nebo se budeme zmítat v pasti, kdy ve snaze najít toho nejlepšího partnera zapomeneme na to, kdo jsme a co skutečně chceme.
1. 2. 2016
… babička plakala, dědek se smál. Kdo by neznal slova této písničky, která patří nejenom k lidovým, ale i oblíbeným?Je zajímavé, že v mnoha dochovaných písních a popěvcích je skryto mnoho archetypálních zkušeností a z pokolení na pokolení předávaných mouder.
Zatímco dnes jsou ženy emancipované, dříve tomu tak nebylo. Krásně je to vidět v seriálu Sňatky z rozumu, kde manželka nebyla v určitém slova smyslu rovnocenným partnerem, ale někým, kdo tu byl, postaral se, vytvořil zázemí, vychoval děti.
Změnilo se to. Dnešní ženy většinou přesně vědí, koho chtějí, případně koho nechtějí, a partnera aktivně hledají.Ačkoli si muž může myslet, že je stále tím dominantním lovcem, často bývá lapen, chycen, zkrocen, domestikován, převychován, a to aniž by si toho všiml. K čemu jsou dobré hádky a otevřené spory, kde, nedejbože, může mít žena intelektuální převahu? K ničemu. Moudrá (a nebo taky prachsprostě vychytralá) ženština ví, jak na to. Opratě třímá v rukou pevně, leč s nimi nápadně nešvihá, necuká, nedělá zbytečné pohyby. Ví, co chce a ví, jak na to.
Počká si, nikam nespěchá. Neklade hloupé otázky, nešťourá se v partnerově minulosti víc, než je zdrávo, nekomanduje, nesekýruje, nepomlouvá, neštěká. Proč by to dělala, když sleduje svůj cíl? Jen by si komplikovala zbytečně život.
A tak se dnešní babičky smějí, a když se nesmějí, tak rozhodně neplakají a neroní slzy, že se špatně provdaly. Rozvést se je dnes skoro jednodušší než naplánovat svatbu, kde je pozváno 100 hostů a všem se to musí hodit.
U soudu provinile a smutně řeknete, že to nefunguje, že k sobě nepasujete a máte ke druhému téměř fyzický odpor a je vymalováno.
Můžete začít s někým novým, můžete lapat, lovit, chytat, ale tak, aby to muž nepoznal. A nebo také můžete žít sama, sama se sebou v souladu, v pohodě, a nepředstírat, že bez muže to prostě nejde. Jde to, často to jde velice dobře, ale vždy záleží na každém z nás, jak se k tomu všemu postaví. Jestli čelem a s tím, že odhodíme přežité předsudky, nebo se budeme zmítat v pasti, kdy ve snaze najít toho nejlepšího partnera zapomeneme na to, kdo jsme a co skutečně chceme.
| Tweet |
