Hypersenzitivní lidé – jsou šťastní nebo ne?
Jana Kučerová
30. 8. 2018
Stává se vám, že když jste delší dobu v něčí přítomnosti, jste unavení? A to jste byli na návštěvě u kamarádky, seděli jste na zahradě, uzobávali pohoštění a popíjeli nealko? Jak je to možné? A jak je možné, že když jste půl dne na výletě se svým psem, zdoláváte strmé kopce a údolí, vrátíte se osvěžení?
Někteří lidé jsou takzvaně hypersenzitivní. Velice rychle je unaví ruch velkoměsta, náročný rozhovor, velký nápor emocí. A naopak pobyt v přítomnosti malých dětí a přítulných zvířat je doslova nabijí energií. Nejde o poruchu, ani nemoc. Takhle vybavený už člověk obvykle přichází na svět, ale vlivem okolností se může jeho vnímání světa ještě zostřit. Není to ani špatné, ani dobré a nemá význam dávat tomu jakékoli nálepky nebo tyto muže a ženy škatulkovat.
Největší problém mívají hypersenzitivní lidé s nastavením svých vlastních hranic. To znamená, že často neodhadnou, co je pro ně dobré a co už ne, co je vyčerpává.
Ke kolizní situaci dochází, pokud se v blízkosti těchto velice citlivých jedinců objeví jedinec, který se chová jako energetický upír. Vysaje energii z každého, kdo si ji neumí udržet u sebe, a posilněn odchází. Zato náš hypersenzitivní človíček se z takového setkání otřepává ještě hodně dlouho.
Potíž je v tom, že tito mimořádně citliví lidé to o sobě často nevědí. Nebo si neumí nastavit své vlastní hranice a hlídat si je. Říci ne, když to skutečně tak cítí. Odmítnout schůzku, pokud není vyloženě důležitá, a vědí, že je to emočně vyždímá.
Na druhou stranu, v něčem mají obrovskou výhodu. Umí si vychutnat i drobné, každodenní krásy života, umí vpustit do svého soukromí to, co jiným zůstává skryto – tedy ty sotva postřehnutelné okamžiky štěstí, které ostatním zůstávají navždy odepřeny.
zdroj foto: pixabay.com
30. 8. 2018
Stává se vám, že když jste delší dobu v něčí přítomnosti, jste unavení? A to jste byli na návštěvě u kamarádky, seděli jste na zahradě, uzobávali pohoštění a popíjeli nealko? Jak je to možné? A jak je možné, že když jste půl dne na výletě se svým psem, zdoláváte strmé kopce a údolí, vrátíte se osvěžení?Někteří lidé jsou takzvaně hypersenzitivní. Velice rychle je unaví ruch velkoměsta, náročný rozhovor, velký nápor emocí. A naopak pobyt v přítomnosti malých dětí a přítulných zvířat je doslova nabijí energií. Nejde o poruchu, ani nemoc. Takhle vybavený už člověk obvykle přichází na svět, ale vlivem okolností se může jeho vnímání světa ještě zostřit. Není to ani špatné, ani dobré a nemá význam dávat tomu jakékoli nálepky nebo tyto muže a ženy škatulkovat.
Největší problém mívají hypersenzitivní lidé s nastavením svých vlastních hranic. To znamená, že často neodhadnou, co je pro ně dobré a co už ne, co je vyčerpává.
Ke kolizní situaci dochází, pokud se v blízkosti těchto velice citlivých jedinců objeví jedinec, který se chová jako energetický upír. Vysaje energii z každého, kdo si ji neumí udržet u sebe, a posilněn odchází. Zato náš hypersenzitivní človíček se z takového setkání otřepává ještě hodně dlouho.
Potíž je v tom, že tito mimořádně citliví lidé to o sobě často nevědí. Nebo si neumí nastavit své vlastní hranice a hlídat si je. Říci ne, když to skutečně tak cítí. Odmítnout schůzku, pokud není vyloženě důležitá, a vědí, že je to emočně vyždímá.
Na druhou stranu, v něčem mají obrovskou výhodu. Umí si vychutnat i drobné, každodenní krásy života, umí vpustit do svého soukromí to, co jiným zůstává skryto – tedy ty sotva postřehnutelné okamžiky štěstí, které ostatním zůstávají navždy odepřeny.
zdroj foto: pixabay.com
| Tweet |
