Ach, ti muži – mluví jinou řečí než my?
Fordi
18. 6. 2015
Nebýt Leony Roháčkové, možná by leckterá z nás ani netušila, co vše se může odehrát v nejedné české domácnosti. Takže jdeme na to :-)
Měla k nám včera nečekaně přijít návštěva,v ledničce vymeteno, i poslala jsem svého muže do nakoupit. Povídám: Drahý, v kuchyni máš lísteček, co máš koupit,“ a šla jsem si po svém.
Sedl do auta a odjel. Za 15 minut telefon: „Prosím tě, jak mám koupit 250 gramů hladké mouky?“
Místo lístku s nákupem, velkým jako kráva, mi sebral recept na buchtu, který jsem měla položený u počítače a jel podle toho nakupovat.
Mě pobavil, když mi „ukradl“ ve sprše peelingový sprchový gel (byl líný si dojít pro svůj) a povídá: „Prosím tě, jak to tady máš dlouho? Dyť je v tom nějakej písek nebo co, to je zkažený, ne?“
Můj syn byl na podzim se svým tátou na víkendu v horách. Přijeli a já se ptám: „Co to má syn na sobě?“ Tatínek na to, že prý jsem mu asi koupila nový tepláky, ne? Synek běhal celý víkend venku v pyžamových kalhotách. V čem spal, netuším.
Je to už dávno, dcera byla v jeslích. Tatínek ji šel konečně poprvé vyzvednout. Řekla jsem mu: „Jitka má kyblíček.“ Pro nás ženský je samozřejmé, že se jedná o značku na šatničce. Co myslíte, že hledal? Ano, samozřejmě hledal kýbl, ve kterým má dcera oblečeni. Není to poklad?
On je pečlivý, přesný matematik, ale je třeba naprosto přesně nazvat položku, kterou chcete koupit, protože jinak nepřinese nic. Tak třeba: „Šlehačku neměli.“
“Neměli? A koukal ses tam vedle jogurtu?“
“Jo, koukal, ale neměli. Měli tam 12% a 18% smetanu ke šlehání, ale šlehačku NE! A nedělej ze mne blbce!“
:-)
zdroj foto:
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=90877&picture=par-divam
18. 6. 2015
Nebýt Leony Roháčkové, možná by leckterá z nás ani netušila, co vše se může odehrát v nejedné české domácnosti. Takže jdeme na to :-)Měla k nám včera nečekaně přijít návštěva,v ledničce vymeteno, i poslala jsem svého muže do nakoupit. Povídám: Drahý, v kuchyni máš lísteček, co máš koupit,“ a šla jsem si po svém.
Sedl do auta a odjel. Za 15 minut telefon: „Prosím tě, jak mám koupit 250 gramů hladké mouky?“
Místo lístku s nákupem, velkým jako kráva, mi sebral recept na buchtu, který jsem měla položený u počítače a jel podle toho nakupovat.
Mě pobavil, když mi „ukradl“ ve sprše peelingový sprchový gel (byl líný si dojít pro svůj) a povídá: „Prosím tě, jak to tady máš dlouho? Dyť je v tom nějakej písek nebo co, to je zkažený, ne?“
Můj syn byl na podzim se svým tátou na víkendu v horách. Přijeli a já se ptám: „Co to má syn na sobě?“ Tatínek na to, že prý jsem mu asi koupila nový tepláky, ne? Synek běhal celý víkend venku v pyžamových kalhotách. V čem spal, netuším.
Je to už dávno, dcera byla v jeslích. Tatínek ji šel konečně poprvé vyzvednout. Řekla jsem mu: „Jitka má kyblíček.“ Pro nás ženský je samozřejmé, že se jedná o značku na šatničce. Co myslíte, že hledal? Ano, samozřejmě hledal kýbl, ve kterým má dcera oblečeni. Není to poklad?
On je pečlivý, přesný matematik, ale je třeba naprosto přesně nazvat položku, kterou chcete koupit, protože jinak nepřinese nic. Tak třeba: „Šlehačku neměli.“
“Neměli? A koukal ses tam vedle jogurtu?“
“Jo, koukal, ale neměli. Měli tam 12% a 18% smetanu ke šlehání, ale šlehačku NE! A nedělej ze mne blbce!“
:-)
zdroj foto:
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=90877&picture=par-divam
| Tweet |
