Můj život s perfekcionistou
Hana
22. 11. 2015
Odmala jsem milovala pořádek a když byly věci na svém místě. Proto mi Pavel tak vyhovoval! Byl dochvilný, co řekl, to platilo. Nikdy nic nehledal, všechno měl v pořádku. Když se mi narodila Karolínka, Pavel trpěl. Nevšimla jsem si toho od začátku, měla jsem oči jen pro Karolínku a vše se točilo kolem ní.
Ale cítila jsem, že něco není úplně v pořádku. Manžel byl odtažitý, nevrlý. Když jsem se poněkolikáté zkusila o rozhovor, abych věděla, co mu vadí, najednou to z něj vytrysklo: všude je nepořádek, na podlaze v obyváku se povalují hračky a na kuchyňské lince je krabice se sušeným mlékem. Ta tam dříve nebyla.
Zkoušela jsem manželovi vysvětlit, že jedeme v novém režimu. Do rodiny přibylo dítě a je to pochopitelně znát. Jenže manžel trval na tom, aby všude byl takový pořádek jako dřív. Tušila jsem, že čelím velkému problému. Karolínka tátu milovala, ale co to bylo platné! Pavlova pedanterie a snaha, aby na podlaze neleželo ani smítko, byla nesnesitelná. Byl klidně ochotný ji ještě večer, než šel spát, vytřít!
Co nocí jsem probrečela nebo se provztekala, aby to neviděl a hlavně aby to neviděla Karolínka. Ale nebylo to nic platné. Manžel věčně nevrlý. Jen když jsme byli venku, tak se tak nějak uklidnil, ale rozčiloval ho i nepořádek kolem popelnic, bordel na ulici, prostě i tam, kde se ho to netýkalo.
I když jsme druhé dítě neplánovali, na svět přišel Pavlík. Od té doby bylo všechno už úplně vzhůru nohama. Pavlík měl zpřeházený režim, a to se podepsalo na každém z nás.
Já byla neuvěřitelně vyčerpaná z nočního vstávání, manžel z nevyspání a z věčného nepořádku, jak říkal. Dva roky utekly jako voda, když se dívám dozadu, a já už to nevydržela s nervama. Odešla jsem od manžela a žiju u rodičů s Pavlíkem i Karolínkou. Mrzí mě, že to takhle dopadlo, ale za ty každodenní hádky s manželem to fakt nestálo. S rodiči jsem vždycky vycházela dobře, dům je prostorný, pomáhám jim s placením i s údržbou, když je potřeba. Děti se vylítají na zahradě, máme vlastní zeleninu a ovoce.
Je mi moc líto, že se s tátou vídají jen někdy, ale myslím, že je to takhle lepší. Navzájem se s manželem neterorizujeme a děti vyrůstají ve větší pohodě. Zatím jsem na mateřské, rodiče v důchodu. S penězi tak nějak vyjdu, ale co bude dál, to netuším. Zatím nejsem rozvedená, žádost nepodal ani jeden z nás. Možná si manžel uvědomí, že mu chybíme. Párkrát, když přišel pro děti, tak naznačil, že je doma ticho a prázdno. No, uvidíme, určitě bych mu ještě jednu šanci dala. Už kvůli dětem. Ale vím, že každodenní hádky a křik kvůli pořádku a super čisté podlaze prostě za ty nervy nestojí.
Zdroj foto:
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=52229&picture=obsah-batole
22. 11. 2015
Odmala jsem milovala pořádek a když byly věci na svém místě. Proto mi Pavel tak vyhovoval! Byl dochvilný, co řekl, to platilo. Nikdy nic nehledal, všechno měl v pořádku. Když se mi narodila Karolínka, Pavel trpěl. Nevšimla jsem si toho od začátku, měla jsem oči jen pro Karolínku a vše se točilo kolem ní. Ale cítila jsem, že něco není úplně v pořádku. Manžel byl odtažitý, nevrlý. Když jsem se poněkolikáté zkusila o rozhovor, abych věděla, co mu vadí, najednou to z něj vytrysklo: všude je nepořádek, na podlaze v obyváku se povalují hračky a na kuchyňské lince je krabice se sušeným mlékem. Ta tam dříve nebyla.
Zkoušela jsem manželovi vysvětlit, že jedeme v novém režimu. Do rodiny přibylo dítě a je to pochopitelně znát. Jenže manžel trval na tom, aby všude byl takový pořádek jako dřív. Tušila jsem, že čelím velkému problému. Karolínka tátu milovala, ale co to bylo platné! Pavlova pedanterie a snaha, aby na podlaze neleželo ani smítko, byla nesnesitelná. Byl klidně ochotný ji ještě večer, než šel spát, vytřít!
Co nocí jsem probrečela nebo se provztekala, aby to neviděl a hlavně aby to neviděla Karolínka. Ale nebylo to nic platné. Manžel věčně nevrlý. Jen když jsme byli venku, tak se tak nějak uklidnil, ale rozčiloval ho i nepořádek kolem popelnic, bordel na ulici, prostě i tam, kde se ho to netýkalo.
I když jsme druhé dítě neplánovali, na svět přišel Pavlík. Od té doby bylo všechno už úplně vzhůru nohama. Pavlík měl zpřeházený režim, a to se podepsalo na každém z nás.
Já byla neuvěřitelně vyčerpaná z nočního vstávání, manžel z nevyspání a z věčného nepořádku, jak říkal. Dva roky utekly jako voda, když se dívám dozadu, a já už to nevydržela s nervama. Odešla jsem od manžela a žiju u rodičů s Pavlíkem i Karolínkou. Mrzí mě, že to takhle dopadlo, ale za ty každodenní hádky s manželem to fakt nestálo. S rodiči jsem vždycky vycházela dobře, dům je prostorný, pomáhám jim s placením i s údržbou, když je potřeba. Děti se vylítají na zahradě, máme vlastní zeleninu a ovoce.
Je mi moc líto, že se s tátou vídají jen někdy, ale myslím, že je to takhle lepší. Navzájem se s manželem neterorizujeme a děti vyrůstají ve větší pohodě. Zatím jsem na mateřské, rodiče v důchodu. S penězi tak nějak vyjdu, ale co bude dál, to netuším. Zatím nejsem rozvedená, žádost nepodal ani jeden z nás. Možná si manžel uvědomí, že mu chybíme. Párkrát, když přišel pro děti, tak naznačil, že je doma ticho a prázdno. No, uvidíme, určitě bych mu ještě jednu šanci dala. Už kvůli dětem. Ale vím, že každodenní hádky a křik kvůli pořádku a super čisté podlaze prostě za ty nervy nestojí.
Zdroj foto:
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=52229&picture=obsah-batole
| Tweet |
