Jak najít vhodného kouče?
Barbora Roháčová
21. 4. 2016
21. 4. 2016
Výživovými poradci a kouči všeho typu se to na webu přímo hemží. Všichni se snaží přesvědčit potenciální zákazníky, že oni jsou ti nejlepší, že jsou fundovaní, proškolení, s náležitou praxí, schopností pomoci každému, vždy k dispozici, dobře naladění, bezproblémoví, zkrátka a dobře jsou tu jenom a jenom pro vás.
Nechci se vyjadřovat k jejich kvalitám, nebyla jsem nikdy v situaci, že bych si nechala poradit nutričním specialistou nebo potřebovala intervenci profesního kouče. Jsem přesvědčená o tom, že svoji vlastní cestu si každý musí najít a poctivě vyšlapat sám.
Ale proč to píšu? Protože mě zaujala jedna věc: a to že se koučové navzájem často prokoučovávají sami navzájem. Jeden dá certifikát druhému, druhý je už certifikovaný, takže prokoučuje třetího a ten si vezme „do parády“ toho prvního a jemu udělí ten kýžený glejt.
Vystopovat tyhle koučovací skupinky, které si navzájem píší i doporučení a pějí na sebe navzájem ódy, je někdy těžké odhalit.
O to víc si vážím těch, kteří se i na cestě ke koučinku museli prokousat sami sebou a vším, co z nich udělalo to, čím jsou dnes. Vlastní pravda a osobní zkušenosti jsou sice nepřenosné a nepřenositelné, ale přeci jen člověka opravňují k tomu, aby je předal klientovi a ten si z nich může vzít, co potřebuje.
Takže bacha na takzvané rychlokvašky. Jako u všeho, zkuste si sehnat nezávazné reference, hledejte, pátrejte. Poradenství (změna životního stylu, nalezení vhodného zaměstnání, odhalení našeho vnitřního potenciálu, sestavení jídelníčku atd. atd.) nedělá nikdo zadarmo, a proto si to hlídejme. A ten nejzávažnější důvod? Svěřujeme se lidem, dáváme se jim svým způsobem všanc, a proto to nedělejme nikdy bezhlavě.
Přeji, abyste se v životě mohli spolehnout především sami na sebe a když už opravdu nevíte, kudy kam a hledáte někoho, kdo vám pomůže pohnout se z místa, hleďte, aby měl zkušenosti, praxi, nadhled a další nezbytně nutné předpoklady. Vyplatí se to.
Zdroj obrázku: pixabay.com
Nechci se vyjadřovat k jejich kvalitám, nebyla jsem nikdy v situaci, že bych si nechala poradit nutričním specialistou nebo potřebovala intervenci profesního kouče. Jsem přesvědčená o tom, že svoji vlastní cestu si každý musí najít a poctivě vyšlapat sám.
Ale proč to píšu? Protože mě zaujala jedna věc: a to že se koučové navzájem často prokoučovávají sami navzájem. Jeden dá certifikát druhému, druhý je už certifikovaný, takže prokoučuje třetího a ten si vezme „do parády“ toho prvního a jemu udělí ten kýžený glejt.
Vystopovat tyhle koučovací skupinky, které si navzájem píší i doporučení a pějí na sebe navzájem ódy, je někdy těžké odhalit.
O to víc si vážím těch, kteří se i na cestě ke koučinku museli prokousat sami sebou a vším, co z nich udělalo to, čím jsou dnes. Vlastní pravda a osobní zkušenosti jsou sice nepřenosné a nepřenositelné, ale přeci jen člověka opravňují k tomu, aby je předal klientovi a ten si z nich může vzít, co potřebuje.
Takže bacha na takzvané rychlokvašky. Jako u všeho, zkuste si sehnat nezávazné reference, hledejte, pátrejte. Poradenství (změna životního stylu, nalezení vhodného zaměstnání, odhalení našeho vnitřního potenciálu, sestavení jídelníčku atd. atd.) nedělá nikdo zadarmo, a proto si to hlídejme. A ten nejzávažnější důvod? Svěřujeme se lidem, dáváme se jim svým způsobem všanc, a proto to nedělejme nikdy bezhlavě.
Přeji, abyste se v životě mohli spolehnout především sami na sebe a když už opravdu nevíte, kudy kam a hledáte někoho, kdo vám pomůže pohnout se z místa, hleďte, aby měl zkušenosti, praxi, nadhled a další nezbytně nutné předpoklady. Vyplatí se to.
Zdroj obrázku: pixabay.com
Tweet |